Přihlášení čtenáře
Registrace nového čtenáře
Historie klatovské knihovny
Počátky klatovského knihovnictví spadají do období rozmachu národní kultury, do období vlasteneckého nadšení, které po pádu Bachova absolutismu poznamenalo celé Čechy. S rozvojem společenského života organizuje se i život kulturní, kde podstatnou roli hraje literární činnost. Vznikají nové časopisy, rozvíjí se žurnalistika, stoupá tvůrčí aktivita.
A tak není náhodou, že počátky klatovské knihovny jsou shodné se začátkem slavné éry „Literárních Klatov“, reprezentované jmény celé řady našich významných literátů: R. Mayer, A. V. Šmilovský, K. Klostermann, J. Vrchlický, J. Thomayer…
Bezprostřední návrh k založení knihovny dal v roce 1859 tehdejší klatovský purkmistr Dr. J. Nauš. 21. prosince téhož roku pak dvacet předních klatovských občanů rozhodlo o zřízení městské veřejné knihovny, v níž by se půjčovaly zdarma knihy a časopisy. Zároveň byly schváleny i stanovy knihovny.
Základem pro hospodaření klatovské knihovny se stal finanční výtěžek z hudební a deklamační zábavy, která byla k tomuto účelu uspořádána 6. ledna 1860 v sále „U zlaté koule“. Účinkoval zde hudební sbor slavného c. k. husarského pluku knížete Hesso Kasselského. Zábava vynesla čistý zisk ve výši 50 zl. 88,5 kr. Po doplnění o dobrovolné příspěvky začala knihovna hospodařit s obnosem 56 zl.
Prvním knihovníkem byl zvolen gymnaziální profesor Josef Andrlík a prvním působištěm knihovny se stala místnost na radnici.
Během prvního roku činnosti vzrostl finanční obnos knihovny na 89 zl. 75 kr. Z něho bylo na nákup knih vynaloženo 58 zl. 25 kr. Celkem bylo v roce 1861 v knihovně přes 200 svazků knih.
V následujících letech (1862–1864) byl příjem knihovny nepatrný. V roce 1866 činnost knihovny prakticky zanikla. V roce 1897 podává MUDr. A. Mašek v obecním zastupitelstvu návrh na založení „České knihovny a čítárny“ v Klatovech. Návrh byl zamítnut.
Až v roce 1898 vyvolává znovu myšlenku zřízení knihovny v Klatovech klatovský akademický spolek Úhlava. 17. ledna t. r. podává dopisem obecnímu zastupitelstvu návrh na zřízení veřejné čítárny v Klatovech. Po předložení rozpočtu na její provoz (v dubnu) je návrh schválen.
1. května 1898 byla veřejná čítárna v Klatovech otevřena. Byla umístěna v 1. patře domu „U kanonu“ v Pražské ulici. Ale již v létě nastávají problémy s pronajímatelem a starostenstvo města přiděluje čítárně prostory ve starém gymnáziu (dům čp. 174/1).
Činnost Městské veřejné čítárny v Klatovech pokračuje i na počátku nového století, i když za velice obtížných až svízelných podmínek. Ty jsou způsobovány nedostatkem peněz na provoz, problémy s místnostmi, otopem apod.
V průběhu roku 1907 začíná jednání o tom, aby byla čítárna začleněna pod správu vzdělávacího sboru „Osvětového svazu pro Klatovy a okolí“. Tak se později skutečně stalo. Město se zbavilo starostí, ale rozvoj knihovnictví v Klatovech utlumilo.
Naštěstí si to však město uvědomilo. 31. března 1910 starosta města MUDr. A. Mašek vkládá 100 korun jako základ fondu purkmistra „Pro potřeby a udržování české knihovny a čítárny v Klatovech“. Na základě tohoto podnětu se obecní zastupitelstvo 14. prosince 1910 usneslo zřídit veřejnou městskou knihovnu a čítárnu.
Správa osvětového svazu nad čítárnou pokračovala dále, avšak starosti o její provoz neustále přibývaly. Zejména finanční možnosti svazu nedovolily nadále čítárnu spravovat. Osvětový svaz se správy vzdal 31. prosince 1911. Starost převzalo opět město a ustanovilo k ní tzv. „Kuratorium veřejné čítárny a knihovny v Klatovech“.
Pro radnici, její kulturní odbor i kuratorium začalo období jednání s nejrůznějšími spolky a institucemi ve městě o zřízení jedné – centrální městské knihovny v Klatovech.
Zásadní iniciativu převzal kulturní odbor klatovské radnice. Ta vyvrcholila na konci roku 1912, kdy odbor požádal spolky a instituce o pomoc při zřízení centrální knihovny. Šlo zejména o to soustředit knižní fondy spolkových knihoven a získání podpory, zejména finanční a materiální. Jednání probíhala prakticky po celý rok. Dosavadní činnost městské veřejné čítárny spravovalo zmíněné kuratorium.
Až konečně ke konci roku 1913 schválila městská rada znovuotevření městské knihovny. To se uskutečnilo 1. prosince 1913, v té době měla knihovna celkem 2 681 svazků knih. Byly v ní zahrnuty celé knižní fondy nebo jejich části většiny klatovských spolkových knihoven a také množství knih darovaných klatovskými občany.
Knižní fond rychle rostl, stejně jako přibýval počet výpůjček a čtenářů. V roce 1915 bylo půjčeno celkem 8 475 knih (měsíční průměr 706). Celkem bylo 3 220 čtenářů (268).
O aktivitě města a zejména některých klatovských nadšenců na poli veřejné práce s knihou svědčí i další významný počin.
Dne 9. března 1921 byla na popud a za obrovského osobního přispění řídícího učitele v. v. Josefa Aima otevřena Dětská čítárna v Klatovech.
Byla první dětskou čítárnou v celé republice, která nikdy nepřestala pracovat, včetně období německé okupace v letech 1939-1945. Svoji „samostatnost“ ztratila až v roce 1951, kdy se stala součástí nově vytvořené „Městské lidové knihovny v Klatovech“.
Raritou v dosavadní práci s dětskými čtenáři se staly bibliografická představení pro mládež, kolektivní čtení, výstavy a podobné formy.
Čítárna získala podporu nejen u místních spolků, ale pravidelně na její činnost přispívaly městský i okresní úřad, školská rada, spořitelna.
V čítárně byla zavedena katalogizace. Zprávy o dobré a prospěšné práci klatovské Aimovy dětské čítárny se rychle šířily, a tak nepřekvapí velký zájem o ni z řad odborné knihovnické veřejnosti. Fotografie klatovské čítárny se objevují jako doklad pokročilého knihovnictví na výstavě soudobé kultury v Brně v roce 1928, čítárna se prezentuje na výstavě v Praze (1929) i na pedagogické mezinárodní výstavě v Ženevě v roce 1929.
Ve dvou sousedících budovách s barokními štíty byla od počátku 50. let umístěna MěK Klatovy.
V 50. letech vstoupila klatovská knihovna do podvědomí čtenářské veřejnosti (a nejen jí) zejména pořádáním vlastivědných literárních zájezdů. Těch za léta 1953-1957 uskutečnila 10 s průměrnou účastí 70 čtenářů. Hlavním organizátorem byl Dr. František Pacák, dlouholetý spolupracovník knihovny.
Vliv na činnost knihovny mělo její praktické spojení se sídlem knihovny okresní v domě čp. 170/1 na klatovském náměstí, ke kterému došlo na počátku 50. let. Klatovská knihovna tak plnila nejen svoji funkci městské knihovny, ale i úkoly v péči o místní, městské i střediskové knihovny v celém klatovském okrese.
Postupem doby se činnost knihoven na Klatovsku (včetně knihovny klatovské) dostávala z roviny dobrovolnosti knihovníků a spolupracovníků na úroveň profesionální knihovnické práce.
V organizační struktuře knihovny se postupně utváří pevný základ 4 oddělení: půjčovna pro dospělé, dětské oddělení, čítárna, studovna. Později vzniká oddělení katalogizace, informatiky…
Dalším mezníkem v systému knihovnictví v Klatovech bylo převedení knihovny zcela pod správu města, ke kterému došlo v roce 1993.
Knihovna navázala na úspěšnou minulost zejména tradičními formami, ale i některými zcela novými. Vzniklo nové hudební oddělení, oddělení pro nevidomé, regionální oddělení. Organizují se oblíbené besedy se spisovateli, novináři a publicisty, literární soutěže apod.
V roce 1998 bylo rozhodnuto o rekonstrukci bývalé jezuitské koleje, resp. jejího západního křídla, pro potřeby Městské knihovny Klatovy. Rekonstrukce byla úspěšně dokončena v listopadu téhož roku a
1. března 1999 zde za účasti významných hostů knihovna slavnostně zahájila provoz.
Vlevo budova bývalé jezuitské koleje, v jejímž zadním křídle je umístěna městská knihovna.
Slavnostní atmosféru otevření Městské knihovny Klatovy navodilo vystoupení Vokálního souboru Gymnázia Klatovy pod vedením PaedDr. L. Bělohoubkové.
Přestřižení pásky
Za účasti poslanců Parlamentu ČR pana Jiřího Bílého a Milana Eckerta, ředitelky Památníku národního písemnictví PhDr. Evy Wolfové, náměstka ředitele Národní knihovny ČR PhDr. Víta Richtera, ředitele SVK Plzeň PhDr. Jaroslava Vyčichlo, přednosty Okresního úřadu v Klatovech Mgr. Ivana Petrů, zástupců řady knihoven, sponzorů a realizátorů tohoto projektu slavnostně přestřihl pásku spolu se starostou města Karlem Mrázem náměstek ministra kultury Mgr. Ilja Racek.
Karel Mráz
Starosta města Karel Mráz ve svém vystoupení uvedl: „Původně jezuitská kolej měla být centrem vzdělanosti, avšak po sto letech od svého otevření se v ní zabydlela armáda a po dalších dvou stoletích se stala nákupním střediskem. Vznik knihovny nyní má určitou pointu: přetavili jsme meče - v případě Klatov spíše dragounské šavličky - a bývalá kolej opět slouží původním záměrům - vzdělanosti a kultuře“.
V roce 2009 získala knihovna v suterénu jezuitské koleje další prostory, kde byl vybudován centrální depozitář vybavený pojízdným regálovým systémem.
V roce 2019 převzala knihovna pod svou správu i zrekonstruovaný refektář jezuitské koleje, kde tak vzniklo důstojné místo pro pořádání mnoha akcí – koncertů, přednášek, vernisáží, konferencí atd.
Během první poloviny roku 2024 probíhala v knihovně revitalizace některých prostor. V celé knihovně bylo vyměněno osvětlení a IT technika, půjčovna pro dospělé dostala nový výpůjční pult, do vstupního prostoru byl položen nový koberec. Částečným probouráním příčky došlo k propojení čítárny se studovnou, které nyní spojuje společný, taktéž nový, výpůjční pult. Veškeré vybavení v těchto dvou odděleních bylo vyměněno za nové. V čítárně tak najdeme nové úložné skříňky na periodika a regály na CD, ve studovně nové knižní regály, stanice veřejného internetu a v obou místnostech nové stoly a sezení pro čtenáře. Do studovny, přilehlého zázemí i příručního skladu byly položeny nové podlahy a taktéž došlo k výměně nábytku a knižního regálového systému. Nové prostory byly slavnostně otevřeny 23. července 2024. Vše bylo spolufinancováno z dotačního programu IROP.
Na přelomu let 2024 a 2025 byl nainstalován nový systém RFID, který posouvá zabezpečení knihovního fondu na vyšší úroveň.
Ředitelé klatovské knihovny:
- Františka Miková (1951–1963) – první profesionální ředitelka
- Jaroslav Frey (1963–1964)
- Karel Kliment (1964–1970)
- Bohumila Polívková (1970–1974)
- Jindra Smetanová (1974–1986)
- Miroslav Sulan (1986–1993)
- Ivana Zíbarová – úřednice městského úřadu, zastupující ředitelka v období od září do konce roku 1963
- Zdeňka Buršíková (1994–2018)
- Romana Kubíčková – vedoucí služeb Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka v období od října 2018 do konce ledna 2019
- Jarmila Poupová (2019–2024)
- Marie Frančíková – vedoucí regionálního oddělení Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka od února 2024 do konce dubna 2024
- Jan Adamec (květen–červen 2024)
- Marie Frančíková – vedoucí regionálního oddělení Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka od června 2024 do konce září 2024
- Marie Frančíková (1. 10. 2024–)
